Čekejte prosím...MRAVENCI
Mravenci jsou neuvěřitelně organizovaní "superorganismy", které komunikují chemickými feromony, pěstují houby (jako Atta), "dojí" mšice pro medovici, zvládají organizovanou obranu s 'vojáky' blokujícími vchody a umí unést mnohonásobek své váhy; kolonie mohou být obří, s královnou žijící desetiletí a generující miliony potomků. Mravenci lesní jsou klíčoví "čističi" lesa, likvidují škůdce a pomáhají půdě, i když faraoni domácí jsou škůdci.
Sociální struktura a komunikace
- Feromony:
Komunikují chemickými stopami (feromony), které jim pomáhají najít potravu, poznat členy kolonie a varovat před nebezpečím, uvádí článek.
- Dělba práce:
Každý jedinec má svou roli – dělnice (krmí, pečují o larvy), vojáci (brání hnízdo) a královna (klade vejce).
- Vojáci jako zátky:
Někteří vojáci zablokují vchod do hnízda, aby je chránili, a musí se dotknout hlavy vracejícího se mravence, aby ho pustili.
Unikátní dovednosti a role
- "Farmáři" a "pastevci": Některé druhy (Atta) pěstují houby v mraveništích na rozžvýkaných listech a jiné "dojí" mšice pro sladkou medovici.
- "Lesní policie": Likvidují velké množství hmyzu (včetně škůdců), pomáhají kypřit půdu a roznášejí semínka.
- Obrovská síla: Dokážou zvednout až dvacetinásobek své váhy.
Kolonie a život
- Životnost: Zatímco dělnice žijí krátce, královna některých druhů se může dožít přes 20 let a mít miliony potomků.
- Specifický zápach: Každá kolonie má svůj jedinečný pach, což pomáhá při rozpoznávání.
- Superkolonie: Některé kolonie se spojují a tvoří obrovské "superkolonie".
Zajímavosti
- Počet:
Na 1 člověka připadá asi 1,5 milionu mravenců a na světě existuje přes 12 000 druhů.
- Genetická rarita:
Některé druhy (např. Myrmecia) mají extrémně málo chromozomů, samec může mít jen jeden.
- Ochrana před patogeny:
V mraveništích používají pryskyřici s antibakteriálními účinky k ochraně.
30 zajímavostí ze života mravenců – I. část
- Mravenci rodu Formica, uzvednou až dvacetinásobek své váhy. Pokud by lidé měli stejnou sílu úměrně své velikosti, zvedali bychom při průměrné váze dospělého muže menší osobní auta.
- 40 000 mravenců v jedné kolonii má dohromady přibližně stejný počet mozkových buněk jako člověk.
- Na světě existuje přes 12 000 druhů mravenců (v ČR se udává cca 105 druhů). Průměrná délka života dělnic druhu Lasius niger je průměrně 370 dní (v závislosti na době líhnutí, maximální délka života dělnic u tohoto druhu je průměrně 1110 dní)
- Každá kolonie mravenců má svůj specifický zápach. Díky tomu poznají narušitele velmi rychle.
- Některé druhy mravenců mají žihadla, která využívají pro obranu mraveniště.
- Mravenci druhu Atta (The Leaf Cutter Ants) pěstují v mraveništích speciální houby na rozžvýkaných kouscích listů.
- Buldočí mravenci (Bulldog ants) mají extrémně silná kusadla a jejich kousnutí je pro člověka velmi bolestivé. Jejich jed je rovněž vysoce toxický a například v Austrálii je pokousání těmito mravenci jednou z hlavních příčin alergických reakcí.
- Hnízda mravenců obsahují kousíčky ztvrdlé pryskyřice, která díky antibakteriálním účinkům chrání mraveniště před nebezpečnými houbami a jinými patogeny.
- Nasycené dělnice, které se vrátí z lovu, vyvrhnou část potravy dělnicím pracujícím v hnízdě.
- Mravenci umí přes noc v mraveništi udržet cca 20 °C i když venkovní teploty klesnou na nulu.
- Výsledkem bojů o potravu a teritorium bývá zpravidla vytlačení poražené kolonie z daného území. K jejímu vyhlazení dochází pouze výjimečně.
- V noci přenáší mravenci vejce a larvy hlouběji do mraveniště, aby je uchránili před zimou. Během dne je zase přesouvají k vrchní části hnízda, aby se vejce a larvy zahřály.
- Dospělí mravenci při hledání potravy přijímají tekutou i pevnou potravu. Pevná potrava je filtrována na menší části. Jakým způsobem jsou pak různě velké částice přijímány a využity nebo nevyužity k nutričnímu účinku závisí na druhu mravenců
- Během topné sezóny se v domech a bytech rozšiřuje mravenec farao, který je asi 2 mm velký. Na rozdíl od ostatních druhů mravenců se v jedné kolonii faraonů vyskytuje větší počet královen (až 200).
- Regulaci teploty v mraveništi zajišťují větrací šachty, které dělnice otevírají v létě a zavírají v zimě.
- Mraveniště lesních mravenců jsou znamením, že je les zdravý.
- Lesní mravenci mohou postavit mraveniště až do výšky 1,5 m.
- Existují rostliny, které se neobejdou bez pomoci mravenců. Jde o tzv. myrmekochorní druhy. Mravenci se živí jejich semeny, která zároveň roznášejí a zajišťují tak rozšíření rostlin.
- Snižování počtu mravenišť mají kromě jiného na svědomí také kyselé deště.
- Dělnice se mohou vydat na výpravu za potravou až 100 metrů daleko od svého hnízda.
- Přítomnost mravenců může způsobit zvýšení výskytu některých datlovitých ptáků. Mravenci jsou pro ně totiž potravou.
- Mravenci cíleně odnášejí své mrtvé jedince z mraveniště, toto chování souvisí čistě s hygienou, jelikož mrtvá těla by mohla být napadena plísněmi či jinými mikroorganismy a mohla by tak kontaminovat celou kolonii
- Někteří jedinci žijí velmi dlouho. Mravenčí královna se může dožít až 25 let.
- Mravenci staví mraveniště, která mohou tvořit celé kolonie. Počet mravenců v jednom mraveništi může dosáhnout až milionu. V kolonii jich může žít až několik milionů.
- Mravenec loupeživý napadá hnízda jiného druhu mravenců a krade z nich kukly. Ve svém vlastním mraveništi si z nich poté udělá „otroky“.
- Speciální funkci mají tzv. mravenci teplonoši. Brzy na jaře vybíhají na povrch mravenišť a shromažďují ve svých tělíčkách teplo, kterým ohřívají vnitřní prostory mravenišť.
- Existují i motýli, kteří nedokážou přežít bez mravenců, jsou to tzv. myrmekofilní druhy motýlů, jejichž larvy se v mraveništích vyvíjejí. A v ČR jsou to např. modrásek bahenní, očkovaný, rebelův hořcový a jiné druhy
- Mravenci mají takzvanou kolektivní paměť. Díky tomu si zapamatují pach svých soupeřů z konkurenčních mravenišť.
- Jed červeného invazního mravence může zabít menší zvíře a dokonce i člověka, který je na tento jed alergický.
- Mravenec černolesklý si staví speciální hnízda v kmenech stromů. Stavebním materiálem je rozžvýkané dřevo a myrmekofilní houby.
Z hlediska ochrany lesa jsou mravenci jednou z nejvýznamnějších skupin hmyzu. Patří k nejúčinnějším konzumentům housenek, které při velkém přemnožení způsobují značné škody okusem listí a jehlic stromů, a loví i mnoho jiného hmyzu.
Při pozorování mravenčí aktivity jim člověk jejich píli může jen závidět. Při větší koncentraci mravenišť je slyšet šustivý zvuk, ať už v korunách stromů nebo na zemi, kde při slunečném počasí člověku připadá, že mu plave půda pod nohama. Ale ačkoli jsme v říši hmyzu, i zde od nepaměti propuká nelítostný souboj o teritorium, a tím i o potravu. Silnější kolonie napadají slabší, a to jak vlastního, tak i odlišného druhu, které si podmaňují ke svému prospěchu. Každý jedinec v kolonii má své pevné místo. Ať již jsou to vojáci, kteří v případě nebezpečí brání hnízdo nebo dělnice, které krmí královnu a pečují o nakladená vajíčka, či sama královna, jež má na starosti růst populace.
Neuvěřitelné schopnosti
Mraveniště samotná jsou obdivuhodné stavby, která byly založeny tak, aby udržovaly dostatek slunečního tepla, ale aby byly zároveň chráněny před přehříváním. Část mraveniště se nachází pod povrchem půdy, druhá část mající tvar kužele pak nad povrchem. Povrch mraveniště je krytý hustou vrstvou jehličí odolnou proti dešti a sněhu. Regulaci teploty v mraveništi dělnice provádějí větracími šachtami, které v létě otevírají, v zimě zavírají. V zimě mravenci přesídlí do podzemní části mraveniště. V každé takové stavbě se nachází několik set tisíc jedinců.
Mraveniště všude kolem
V oblasti okolo obce Pnětluky se nacházejí dvě významnější lokality výskytu mravenců, a to Na rovinách a Mouroviště. V oblasti Na rovinách v nadmořské výšce 510 m n. m. se jedná o méně početný výskyt, řádově několika desítek mravenišť. O to více významná je lokalita Mouroviště, která se nachází zhruba dva kilometry jihozápadně od obce Pnětluky v nadmořské výšce 370 až 410 m. Na ploše přibližně 30 hektarů se vyskytuje několik set mravenišť. Přesný počet není možno zjistit, jelikož se mění v závislosti na ročním období. Každou chvíli se objevují hromádky od nově se zakládajících populací. Naproti tomu úbytek způsobují buď lidé, nebo zvěř.
Životní podmínky jsou důležité
Lidé ničí mraveniště úmyslně. Jedná se o náhodné návštěvníky lesa, kteří v touze po poznání mraveniště klacíkem rozrýpají nebo prostě rozkopají. Zvěř ničí mraveniště buď proto, že jsou mravenci jejich potravou, nebo při hledání jiné potravy rozrýváním půdy. Významnými „nepřáteli“ mravenišť jsou například prase divoké nebo žluna zelená.
Další úbytek početnosti mravenišť má na svědomí, jak se předpokládá, působení kyselých dešťů. Jeho vlivem mizí určité druhy hub, s nimiž mravenci žijí v symbióze, a mravencům tak chybí základní životní podmínky. V neposlední řadě je úbytek způsoben i mýtními těžbami, při nichž se mění mikroklima v neprospěch mravenčích populací. Mraveniště se po těžbě náhle ocitnou na přímém slunci, což mravencům nevyhovuje. I když je dostatek slunečních paprsků pro rozvoj mravenišť důležitý, vyhovují jim spíše osluněné okraje lesa.
V roce 2007 muselo několik desítek mravenišť na Mourovišti ustoupit stavbě nové cesty. Jednalo se zhruba o 30 kolonií, které byly v době klidu přemístěny na nová stanoviště. Přemístění provedla odborná firma, která zajistila pro stavbou ohrožená mraveniště vhodná stanoviště.
Lze konstatovat, že tato lokalita se těší jak pozornosti odborníků, tak i laické veřejnosti. A pokud toto místo navštívíte i vy, pokochejte se malebností okolní přírody a obdivujte hojný výskyt mravenišť.
Mravenci stavitelé
Většina mravenců bydlí v hnízdech, kterým se říká mraveniště. Tyto mraveniště mohou dosahovat až 2 metrové výšky (Mravenec lesní - Formica sp.). Naopak pod zemí se jedná o ohromné složité komplexy, které mají dokonce i ventilační systémy (Atta sp.). Jsou ale i takové druhy, které si staví hnízdo z listů (Mravenec krejčovský - Oecophylla sp.).
Siláci
Aby mohli mravenci takovéto stavby postavit, musí být neuvěřitelně silní. Proto mravenec unese až 20x násobek své váhy. To je stejné, jako kdyby lidé uzvedli malé osobní auto!
Mravenci farmáři
Druh Atta žije ve Střední a Jižní Americe. Svou potravu získává tak, že v okolí hnízda najde a ukousne kusy listů, které přinese do hnízda. Tam dělnice jednotlivé listy rozkoušou na jemnou hmotu. Na této hmotě mravenci pěstují houbu, kterou následně jedí.
Mravenci pastevci
Stejně jako se my lidé staráme o krávy, které nám dávají mléko, tak se i mravenci starají o mšice, které jim na oplátku dávají medový nektar. To můžeme vidět i u nás na českých zahradách.
Mravenec jako cisterna
Mravenec medonoš (Myrmecocystus mimicus) žije v horských pouštích, kde je obtížné nalézt potravu po celý rok. Proto v období hojnosti tvoří zásoby tak, že se některé dělnice naplní téměř až k prasknutí medovým nektarem. V období sucha pak tyto dělnice slouží jako zásobárna pro celou kolonii.
Dej mi pusu
Při pozorování to někdy může vypadat, že si mravenci dávají pusu. Jde ale o trochu něco jiného - mravenci mají dva žaludky, jeden slouží pro trávení potravy, zatímco ten druhý slouží pouze pro přenos potravy, tak aby si mohli dávat vzájemně ochutnat, co dobrého našli.
Celou kolonii většinou řídí jen jedna královna, která je schovaná hluboko v hnízdě. Celý svůj život klade vajíčka, ze kterých postupně vznikají larvy, následně kukly, a nakonec noví mravenci, kterým se říká dělnice. Tyto dělnice mají rozdělené úkoly, takže některé se starají o královnu, některé o potravu a některé brání mraveniště před nepřáteli.
Když je kolonie dostatečně velká, začnou se, kromě dělnic, rodit i samci a samičky s křídly. Ty v období jara a léta vylétají z hnízda na takzvaný “svatební roj”, kde se páří. Samci následně umírají a samičky - nové královny, se rozletí do světa a zakládají nové kolonie.
Vývojová stadia a typy mravenců v mraveniště
Mravenec lesní Mravenec obrovský
Mravenec obecný mravenec dřevokaz
Mravenec faraon mravenec rezavý
Základní kolo Zlatého listu v Zásmucké Bažantnici se uskuteční v termínu úterý 5.5.2026 v kategoriích 1.3 tř., 4-6 tř., 7-9 tř. od 7.45-14h.
poznávačky 2026
Rostliny.doc
Poznávačku pro soutež Zlatý list 2025 najdete ve složce POZNÁVAČKY. Do soutěžní poznávačky si lektor vyhrazuje zařadit 2 nové rostliny z okolní přírody.
.jpg?ph=d674bc18c5)